Pojďme se podívat do severočeských Litoměřic
Soulmate Eva pro Timo
S Timem jsem nahlédla pod pokličku tvorby spodního prádla: kde vznikají kolekce přímo pod rukama návrhářek, střihaček a šiček v litoměřické výrobě.
Každodenní nošení spodního prádla se pro ženy stalo rutinou. Při detailnějším pohledu zjistíme, že samotná výroba může být zajímavým procesem, který je v jednotlivých dílčích krocích velmi zaměřený na detaily. V Timu najde svou velikost každá žena: Pojďme se podívat do severočeských Litoměřic, kde se rodí něžné spodní prádlo!
Od sepnutého korzetu k podprsence
Na dnešním trhu se spodním prádlem si může každá žena vybrat z nepřeberné nabídky a dle vlastních preferencí. Nebylo tomu tak vždy v historii, kdy se poprsí a cokoliv, co připomíná ženské křivky, schovávalo. Korzet z měděného materiálu nosily ženy už ve starověké Krétě. O tom, že nebyl pro zdraví žen žádnou hitparádou, nebylo pochyb. Ženám umožní pohodlně si sednout, natož dýchat. Také velmi často omdlévaly. Pravidelné stahování způsobovalo dokonce deformaci vnitřních orgánů. Ze společenského hlediska měly korzety zásadní účel. Byly jakýmsi standardem a společenskou normou.
Za první myšlenku na podprsenku můžeme pravděpodobně vděčit minimálně 3 ženám! Už na konci 19. století Herminie Cadolle rozdělila korzet na dvě části, protože ji nepřišel jako celek pohodlný. Podprsenku si patentovala i Marie Tucek, Američanka s českými kořeny. Podoba podprsenky disponovala dvěma oddělenými kapsami na prsa a popruhy, které šly přes ramena. Poté už stačilo na zádech sepnout patřičná očka s háčky.
Největší boom však zaznamenala ve 20. století Marie Phelps Jacobová. Přišla na jednoduchý trik. Stačily k tomu dva kapesníčky a stuha. Tou připevnila kapesníčky k tělu. Od té doby začal i ze strany přátel a známých zájem o první podobu podprsenky.
Střípky z výroby
Hlavními kroky, ze kterých se skládá výroba, je tvorba a příprava prodejní kolekce. V předvýrobní etapě se vyhotovují návrhy na nové kolekce. Návrhy vycházejí z módních trendů, předchozího prodeje a zájmu zákazníka. Jednotlivé kolekce přichází s určitou představou produktu, tj. střihem, barevným provedením a velikostním sortimentem.
Návrhářky spolupracují s oddělením nákupu, kde se seznamují s novými materiály a také dodavateli. Důležitá je i spolupráce s obchodním oddělením, které zná prodejní výsledky z předchozích kolekcí a zná požadavky zákazníků. Pro zajímavost, roční výrobní plánování se dělí na jarní, letní a zimní kolekci spodního prádla. Samostatným segmentem jsou plavky, jejichž vzorky vznikají rok před samotnou výrobou.
Poté, co návrhářky předloží hotové návrhy, je provedena modelová úprava na střihových šablonách, které vychází z již ověřeného střihu podprsenky. Podle nové střihové šablony se zhotoví příslušný model podprsenky z materiálu, který je pro příslušnou fazónu stanoven. V průběhu zhotovení modelu probíhá jeho vyzkoušení na reálných postavách žen a posléze dochází k modifikacím tvaru.
Já měla možnost se podívat do prostorů dílny, kde se rodí veškeré kolekce spodního prádla a plavek. Návštěva mě obohatila o pozoruhodné informace. Každá dílna má svůj plán. Jako první jsem šla na oddělení střihárny, kde jsem se setkala s vedoucí tohoto oddělení. Na velké stoly se přivezou látky v rolích, kde se natáhnout a napnou. Na látkách je upevněn arch, na kterém jsou předkresleny střihové šablony, dle kterých už střihačky ví, jak nastříhat materiál. Když jsou poté veškeré kusy vyřezané, připraví jejich jednotlivé díly pracovnice na oddělení manipulace dle velikostí do jednotlivých přepravek. Poté takto předpřipravené díly dostávají do rukou šičky.
Zajímavým postřehem bylo rozlišení popisu práce šičky a švadleny. Do této doby jsem se totiž domnívala, že jde o synonymum, z čehož mě i personál vyvedl. Šičky mají za úkol šít jeden šev a zabývají se obvykle jednou dílčí operací. Její práce je spíše technicky nenáročná. Není mnohdy potřebné speciální vzdělání. Pokud se setkáte se švadlenou, ta vám poté zhotoví celý oděv, ale neudělá vlastní střih. Nevěnuje se těžší krejčovině tak, jako krejčí, která je v žebříčku nejvýše a zaměřuje se na výrobu oděvu od A do Z. Je také více zaměřena na zakázkovou výrobu.
Hodně se pracuje s krajkou, proto nemohu opomenout napichovačky krajky, a tím, že se TIMO soustředí na podprsenky s vyztuženými košíčky, důležitým krokem je i molding, což je vytvarovávání košíčků do látky. Po zhotovení košíčků přichází na řadu výroba podprsenkového pásu, sešití obou těchto částí a poté našití tunýlku. Následně se do tunýlku vkládají kostice a vloží se i bokové kostice. Také se nesmí zapomenout na začištění všech okrajů gumičkou.
Nakonec se přišije zapínání a připraví se ramínka. Pro zajímavost, celá podprsenka může sestávat až ze 40 dílů. Vzhledem k množství velikostí, které Timo nabízí, se jedná o intenzivní proces, který je zakončen prací na šicí dílně. Je důležité, aby byl vždy dodržen postup výroby. Nelze žádnou etapu přeskočit, protože jsou podprsenky vyráběny pro určitou velikost. Stačí i 1 mm odklon a podprsenka může mít jinou velikost. A tohle vše realizuje Timo již více než 30 let ke spokojenosti českých žen.